Než se zapojit do pokračování Blade Runner má vyjít letos na podzim, kanadský režisér Denis Villeneuve byl představen na filmovém festivalu v Benátkách jeho poslední práce, Příchod, jen vyjít v kinech.
Sci-fi filmy z Plot, zbožnění’ "Omnia vincit amor"Jako regenerace ztraceného komunikativní lidstva, Stalo se sbírat osm nominací na Oscara.

Ale popořadě, děj je inspirována oceněnou povídku Ted Chiang “Příběh svého života” a to poměrně věrně reprodukuje dynamiku. Film nevychází hodně z historie sci-fi klišé typicky hollywoodské, in cui il solito mondo contemporaneo viene improvvisamente messo in crisi dall’inconfondibile incursione aliena, in questo caso l’atterraggio di dodici monoliti che penetrano il nostro pianeta piazzandosi silenziosamente in punti geopoliticamente strategici, tra la concitazione delle varie potenze mondiali che si affannano con azioni pirotecniche – dobře umocněna všudypřítomnosti médií – nel racimolare al più presto possibile un gruppo di esperti traduttori capace di compiere la missione esplorativa degli strani oggetti che sospesi sovrastano la nostra civiltà, cercando un contatto nell’incomunicabilità con gli esseri enigmatici che si celano al loro interno.
Monoliti che richiamano quello di 2001 space Odyssey, tajemný plot, který spojuje nejvnitřnější instinkty, smyslem našeho života a nespokojeni zvědavost uzavřené krabice s neznámým obsahem. Vzrušení a vzrušení z neznámého rozpoutal, oscuro oggetto del desiderio come in Bella di giorno di Buñuel.
Ciò che sicuramente occupa più di tutto spazio in questo film è decisamente la colonna sonora composta da suoni avvolgenti, Téměř synaesthetic, které připomínají snový svět snů a nejhlubšího nitra lidského, jak se zdá, že ztělesňují tmavou cizí jednotky charakterizované ve filmu dva Eptapodi, protagonisti e unici comunicanti della loro razza con la nostra. A pravděpodobně to nezní tak dobře upraveny, Film by ztratil veškerou zdání vážnosti. Le scene sono comunque lunghe, forse anche si protraggono troppo in certi casi, jako malý reklamní trik, jak udržet napětí v prohlížeči, ale že nakonec opustí příliš mnoho času na reflexi riskovat ztrátu rytmus. Jedinou nedůvěra zůstává téměř u konce, quando ci si inizia a rendere conto che per una volta gli alieni non vengono a distruggerci bensì a condividere quel mutuo soccorso comunicativo che rende liberi dalla fissità della linea temporale diacronica che caratterizza il nostro pensiero e che in futuro salverà entrambe le civiltà, cizí a lidské.

Lingvista Louise (Amy Adams), Hlavní hrdinka se otěže celé záležitosti konečně vysvětluje pravý význam toho, co se děje, a obrací k svému kolegovi, ptá: “ian, kdyby jste mohli vidět svůj život od začátku do konce, byste něco pochopit?”

Simona Noera